Zdravím, tento příspěvek jsem se rozhodl napsat jako reakci na různé články, které haní, nebo vyzdvihují přednosti elektromobilů a naopak, kdy jsou zcela jednoznačně prezentovány nezpochybnitelné výhody spalovacích motorů, zejména dobře známých „TDI-čék jedničkových oktávek“, které vydrží snad všechno.
Asi před rokem jsem řešil potřebu koupit si nové auto. V té době jsem jezdil s Mitsubishi ASX s LPG. Jednoduché, bezproblémová auto a s pohonem LPG, když jsem jej používal s rozumem a udržoval, provoz byl levný a spolehlivý. Pak ale nastal čas změny. Co koupit? Řešil jsem pohon. Konvenční spalovací motor, Benzín nebo naftu? Alternativní hybrid, jaký? Nabíjecí, nebo bez zásuvky? Elektromobil? To byla také alternativa. A vzhledem k pohodlí jsem řešil manuální převodovku, nebo automat.
Poměrně dlouho jsem hledal a přemýšlel. Rozhodnutí padlo na inovativní pohony, hybrid nebo elektro. Vhledem k tomu, že jezdím převážně delší trasy (nájezd cca 25 000 km ročně) a nelze je předem plánovat, pohon elektro jsem musel vyloučit, i když mně to lákalo. Ale problémy s dobíjením a plánováním tras, to byl závažný argument…
Po návštěvách asi všech možných značek jsem se rozhodl pro hybrid. Ale nevím, nějak na poslední chvíli jsem se byl podívat a také projet se s Nissan Quaqai E-power. Dle reklamního letáku jsem pochopil, že je to elektropohon se spalovacím motorem. Tak jsem se byl s tím autem projet. Hned mne nadchla jednoduchost ovládaní. No zkrátka, byla to jasná volba.
Teď mám po cca deseti měsících najeto asi 23 000 km v zimním a také v letním provozu, kratší a delší trasy. Ale zpět k pohonu. E-power co to je? Inovativní pohon, ale popravdě řečeno zase nic nového pod sluncem. Když to trocho zjednoduším, tak se jedná o pohon, který je srovnatelný s diesel-elektrickým pohonem lokomotiv, kdy spalovací diesel motor byl generátorem pro výrobu energie elektrického pohonu lokomotivy. Nebo také zjednodušeně – Tesla s generátorem. Zkrátka, spalovací motor slouží k nabíjení baterie pro elektrický motor, který pohání vozidlo. Nic víc, nic míň. Samozřejmě, vše řídí elektronika… Má to logiku? Nejdřív jsem si myslel, že je to nelogické, přece dva pohony, k čemu to je? A navíc musím tankovat benzín. Odpovědí na tyto otázky je to, že se s tím autem stačí projet. Výhody elektrického pohonu, který má zcela postačující výkon jsou zřejmé. Záběr od nízkých otáček je více než postačující, je to ale také otázkou zvoleného režimu. K dispozici je normální režim, ekonomický režim, pak režim sport. Normální režim je vyhovující pro všechny způsoby jízdy. ECO režim sice nemá takovou dynamiku, ale je zde úspora asi 1,0 až 2,0 l benzinu na 100 km, což je také argument. Ale ve srovnání s režimem sport je tak nějak nudný. Po dálnicích a někdy ve větších městech, kde je potřebná akcelerace jezdím právě s režimem sport. A někdy také, když mám na něj chuť…
Elektrický pohon mne překvapil (i když jsem to očekával) v jednoduchosti. Ovládání je jedním pedálem, není zde klasická převodovka, jenom přidávám a ubírám plyn. A pak je zde možnost režimu e-pedal, kdy elektronika ovládá intenzitu sešlápnutí a uvolnění plynového pedálu. Auto nejenom zrychluje, ale také zpomaluje a brzdí podle toho, jak plynový pedál sešlápnu. Když jezdím s rozumem, tak vlastně nebrzdím s brzdovým pedálem, pouze když potřebuji úplně zastavit. Je to moc pohodlné, ale chce to předvídat…
Tichá jízda. V tomto případě je to zcela na místě, protože elektrický pohon je zcela nehlučný, při jízdě ve městě vnímám zapnutí spalovacího motoru, ale při jízdě mimo města jej nijak nevnímám. Jízda po dálnici je tichá a komfortní, a to také pře vyšších rychlostech (zkušenosti při jízdě v Německu).
A co bezpečnost? Je potřebné vnímat to, že elektromotor má vysoký kroutící moment, tedy „záběr“ již v nízkých otáčkách (prakticky „od nuly“). Pokud je mokro dochází k prokluzu hnacích kol. S tím je potřebné počítat. A když ne, tak jetu elektronika. Díky poměrně „ploché“ charakteristice průběhu kroutícího momentu elektromotoru reaguje elektronika velice rychle, komfortně, bezpečně a také příjemně. Ve vozidle se cítím bezpečně. Samozřejmě, fyzika platí, takže když se to přežene, tak ani elekronika nepomůže, to je ale jiná kapitola. Při jízdě s rozumem vše funguje jak má.
A co spotřeba? Auto jezdí na benzin, a ne na elektřinu…Elektromotor pouze pohání kola, elektrickou energii „vyrábí“ klasický benzinový motor. Spotřeba je závislá na tom, kudy jezdím a jak jezdím. Spotřeba se pohybuje v rozmezí cca 3,5 až 7,5 l/100 km. Je to málo nebo naopak moc? Mimo město a na dálnici si rád užívám režimu „sport“, tedy žádné šetření. Tak je spotřeba cca 6,0 až 7,5 l/100 km. Ve městě je pohodlný režim „e-pedal“, kdy téměř nepoužívám brzdový pedál, pouze k úplnému zastavení. Vše se řídí intenzitou sešlápnutí a uvolnění plynového pedálu. Spotřeba je cca 4,0 až 6,0 l/100 km, někdy i více. K dispozici je také režim ECO. Ten jsem několikrát vyzkoušel, spotřeba šla dolů o cca 1,0 až 2,0 l/100 km, ale není to pak zábava. Je jasné, že vše se spotřebou měřit nedá. Je to pouze jedna z položek na provoz vozidla. Je na každém z nás, co je prioritní. Náklady na palivo, pohoda při jízdě a pak být po jízdě několika set kilometrů v pohodě a bez únavy, celkové náklady na údržbu, nebo jednoduše radost z jízdy a podobně.
Pohon e-power Vás tak nějak nenásilně „vtáhne“ do světa elektromobility. Pohon elektromotorem má nesporné výhody. Samozřejmě, neuspokojí vyznavače klasických spalovacích motorů a klasických aut. Tímto článkem chci přispět do asi nekonečné diskuse na téma „spalovací motor nebo elektro“ a popisuji vlastní zkušenosti. Nic není černobílé. Myslím si, že není na místě tvrdá argumentace a prosazování elektromobility nebo naopak pouze spalovacích motorů. Jedná se pouze o alternativy pohonů vozidel, ke kterým určitě přibydou další. Všechno si svou cestu najde, je to pouze o tom, nebýt zbytečně konzervativní.
